Letiště Mnichov bylo v noci ze čtvrtka na pátek uzavřeno kvůli hlášení o výskytu dronů. Přerušení provozu vedlo ke zrušení 17 letů a odklonění 17 letadel na jiná letiště. Policie incident vyšetřuje. Podle výpovědi svědků se jednalo o velké drony s velkým rozpětím křídel.
Drony jsou pro letiště bezpečnostním problémem už téměř deset let. Ale právě v průběhu jediného měsíce úroveň hrozby dramaticky narostla. Za poslední měsíc bylo 15 evropských letišť uzavřeno nebo dočasně pozastavilo provoz kvůli hlášení o dronech. Incidenty hlásilo Německo, Dánsko, Norsko, Rumunsko, Nizozemsko, Polsko a Španělsko (Kanárské ostrovy), o víkendu situaci řešilo i pražské letiště. Postiženy byly stovky letů. Zatím je znám jediný případ, kdy se podařilo zajistit důkaz a pachatele.
Německé úřady ve středu varovaly před rostoucí hrozbou dronů, když potvrdily, že bezpilotní letouny, o nichž se obává, že jsou ruské, minulý týden přeletěly nad klíčovými vojenskými a průmyslovými objekty.
Bezpilotní letouny byly zaznamenány také nad letišti a vojenskými objekty v Dánsku a Norsku, přičemž podezření padá na Moskvu: ta jakoukoliv účast popírá.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že „drony jsou v Rusku ve válce proti Ukrajině používány stále častěji a v tuto chvíli musíme předpokládat, že tato (pozorování) jsou jednoduše dalším vývojem tohoto trendu. Musíme se proti tomu bránit. Jsou to porušení suverenity, která jsou nepřijatelná.“
Ministr vnitra Alexander Dobrindt dodal, že Německo potřebuje „najít nové reakce na tuto hybridní hrozbu“ – včetně větších schopností drony odhalit, vyhodnotit a případně sestřelit.
Jak bylo uvedeno, zatím byl zveřejněn jediný případ, kdy se podařilo zajistit operátory dronů, a to nedaleko norského letiště Mo I Rana. Jak se ukázalo, operátory dronů byli tři teenageři, takže šlo spíše o případ neznalosti či klukoviny.
Z masivního výskytu dronů na různých místech lze soudit, že přinejmenším velká část hlášení jsou produktem chybné identifikace dopravních nebo privátních letadel. Policie však musí všechny případy vyšetřit. Nejde přitom o nic nového ani mysteriózního.
Jak jsme již dříve informovali, celá situace připomíná sérii incidentů s „masovým výskytem“ velkých dronů pozorovaných v řadě oblastí USA mezi listopadem a prosincem 2024. Stejně jako nyní, také tato pozorování, často nad obytnými oblastmi a kritickou infrastrukturou, vyvolala vyšetřování místních, státních i federálních orgánů a způsobila obavy o národní bezpečnost. Nakonec se prokázalo, že hlášená pozorování se z velké části týkala autorizovaných dronů či chybně identifikovaných letadel.
Podobný byl i zatím největší incident s drony, a to v okolí letiště Gatwick v době předvánoční špičky 19. až 21. prosince 2018. Kvůli hlášení o dronech byla zrušena asi tisícovka letů. Ani v tomto případě se nepodařilo nic vypátrat. Nejspíše proto, že ve skutečnosti nic nebylo.
Britská vláda následně zavedla rozšířené bezletové zóny kolem letišť na tři míle (přibližně 5 km) a byly investovány miliony liber do technologií proti dronům, které jsou instalovány jak na Gatwicku, tak na londýnském Heathrow.
Sky News připomínají, že sice byla zaznamenána série incidentů s drony, ale zatím není jasné, kolik z nich – pokud vůbec nějaké – spolu souvisí.
Odborníci uvádějí, že provozovatelé letišť mají v současnosti jen omezené prostředky, které mohou využít k odrazení operátorů od létání s drony, ať už z nedbalosti, nebo úmyslně, v prostoru kolem letišť.
Představa, že drony v blízkosti letišť se mají sestřelovat, je zřejmě mediální zkratkou. Použití konvenčních zbraní v blízkosti letišť je považováno za příliš riskantní vzhledem k vysoké koncentraci cestujících, letadel, skladů paliva a městské zástavby. Padající dron – nebo zbloudilá střela či úlomek rakety – by mohl způsobit škody nebo zranění na zemi.
Drony jsou malým a rychle se pohybujícím cílem obtížně sledovatelným pomocí tradičního radaru. Protiletadlové zbraně jsou, jak ostatně vyplývá z jejich názvu, navrženy pro větší cíle – jejich použití proti dronům je neefektivní a velmi nákladné.
Drony jsou nový fenomén a probíhající válka na Ukrajině ukázala, nakolik jsou tradiční armády nepřipraveny na nové výzvy. Jedinou realistickou možností se zdají být nekinetická protiopatření, jako jsou jamming nebo spoofing, nebo převzetí řízení neidentifikovaného dronu. Naneštěstí se tyto metody příliš nehodí v blízkosti letišť a/nebo jsou velmi nákladné. (Foto: The Irish Times, Bild)
nezdolný : Stačí si přečíst: ... se ukázalo, operátory dronů byli tři teenageři ... lze soudit, že přinejmenším velká část hlášení jsou produktem chybné identifikace dopravních nebo privátních letadel ... se prokázalo, že hlášená pozorování se z velké části týkala autorizovaných dronů či chybně identifikovaných letadel.
... přičemž podezření padá na Moskvu
Takže ano, předvolební hysterie našich tak zvaných demokratických stran.
Je otázka, kdy se jedná o reálnou hrozbu nebo třeba předvolební hysterii, jak se dobře ukázalo v Praze...
Celkem 3 záznamy
Copyright © 1999-2026 planes.cz | Redakční systém
Když se kdysi začaly promítat Hvězdné války, tak zase lidi všude viděli a hlásili mimozemšťany.
Tak to jsme na tom ještě dobře. Přece jen výskyt dronů (které jsou samozřejmě ruské, jak jinak, i ti norští kluci se určitě aspoň tajně učili rusky) je méně nebezpečný než invaze mimozemšťanů.